- látky dělíme na:
a) tepelné vodiče (kovy) - dobře vedou energii (teplo)
b) tepelné izolanty (plasty, dřevo, korek, sklo, voda, vzduch) - špatně vedou energii - vedením se přenáší energie v každém látkovém prostředí (narážení částic), ve vakuu ne
- čím větčí plochou se energie přenáší, tím se přenáší rchleji
- tepelné vodiče nám připadají chladnější
- vedení v praxi:
a) tepelný oděv nehřeje, ale dobře izoluje od chladného okolí
b) držadla kuchyňského nádobí jsou z iolantů
c) často užívaným izolantem je vzduch (tvárnice, rámy plastovách oken..)
d) kovové nádoby na ohřívání pokrmů
e) velké plochy ohřívačů a chladičů - prouděním
- u většiny látek při stálém tlaku s rostoucí teplotou, rostou vzdálenosti mezi částicemi
- k proudění dochází pouze v tekutinách, které jsou v gravitačním poli
- ohřátím se sníží teplota tekutiny, ta se pohybuje nahoru, na její místo se dostává tekutina studená
- částice tekutiny přenášejí energii při svém pohybu
- proudění v praxi:
a) vodu při ohřívání nemusíme míchat
b) ústřední topení na "samotíž"
c) umístění topných těles
d) zabránění nežádoucí cirkulaci (úzké mezery mezi skly v oknech, členění prostoru příčky v cihlách) - zářením
- šíří se průhlednými látkami a vakuem
- každé těleso, i člověk je zdrojem tepelného záření
- od teploty 525°C je jejich záření vidět, barva záření závisí na teplotě
Vlastnosti vyzařování
- tělesa s tmavým a drsným povrchem více záření pohlcují i vydávají než světlá a lesklá tělesa (slunce, termokamera, termoska
2024 ©